Pozor na spoluvlastnictví: až Nejvyšší soud zabránil tomu, aby bratr přišel o svůj podíl na nemovitosti

„I když se spoluvlastnictví z počátku nemusí jevit jako problémové, je poměrně časté, že po určité době dochází mezi spoluvlastníky nemovitostí k názorovým střetům. Ty se zpravidla týkají způsobu užívání nemovitosti a péči o ni, nutných či naopak zbytečných investic. Často to pak poškodí i mezilidské vztahy uvnitř celé rodiny. Takové situace zpravidla potkávají právě dědice, kteří získají nemovitost v rámci dědictví do spoluvlastnictví. Ti potom musí řešit vzájemné spory, co s nemovitostí udělají dál. Přitom by stačilo těmto situacím předcházet – v rámci právní ochrany majetku je vhodné zejména nemovitosti nedělit vůbec a striktně je odkázat jen jedinému dědici anebo stanovit pravidla, jak mají dědici nemovitost spoluvlastnit a zejména pak co dělat v případě sporu,“ upozorňuje Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

Na problém spoluvlastnictví ukazuje i aktuální rozsudek Nejvyššího soudu. Spor se týkal dvou bratrů, kteří získali dům po strýci. Jejich komunikace se postupem času stala zcela nemožnou, navzájem si dělali naschvály, posílali na sebe trestní oznámení. Jeden z bratrů se rozhodl, že tuto situaci nebude dále snášet a zažádal soud o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku a domu. Oba bratři však chtěli nemovitost do svého výlučného vlastnictví a oba také měli prostředky na vyplacení podílu druhého.

Příslušný soud spoluvlastnictví nemovitosti zrušil a určil ji do výlučného vlastnictví jednoho z bratrů s tím, že má toho druhého vyplatit. Soud přihlížel při rozhodnutí k tomu, že dům dlouhodobě užívá, pečuje o něj, má dobré vztahy se sousedy a zapojuje se do veřejného života obce. Druhý bratr neuspěl ani při odvolání, a jelikož nechtěl o svůj podíl na nemovitosti jen tak přijít, obrátil se na Nejvyšší soud. Podle něj při předchozích soudních jednáních nebyla posuzována schopnost stran pečovat o nemovitost do budoucna s ohledem na zdravotní stav či finanční situaci každého z bratrů (ač oba měli dostatek finančních prostředků na vyplacení druhého spoluvlastníka a tudíž zřejmě i na provoz nemovitosti jako takové). Nejvyšší soud z těchto důvodů rozhodnutí okresního soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

„Na situace, kdy dochází mezi spoluvlastníky ke sporům, myslí novela Občanského zákoníku účinná od letošního července. Ta umožňuje vypořádání vztahů mezi spoluvlastníky v případech, kdy jejich spoluvlastnictví vzniklo bez jejich vůle, zejména při dědění. Po dobu šesti měsíců od vzniku spoluvlastnictví mají spoluvlastníci ke svým podílům předkupní právo. Po jejich uplynutí toto právo ztrácí,“ dodává na závěr Pavel Strnad.

Předmětný rozsudek Nejvyššího soudu ČR má sp. zn. 22 Cdo 2728/2019.

O Právní Ochrana Majetku – P. O. M.:
Právní ochrana majetku je speciální produkt určený vlastníkům nemovitostí, veřejně registrovaných věcí (kam patří například veterány, jachty, letadla nebo podíly ve společnostech) a cenných předmětů, kteří chtějí přistoupit zodpovědně k sobě a ke svému nejbližšímu okolí a vyvarovat se konfliktním a nákladným přechodům majetku v rámci dědictví, majetkových ztrát v případě rozvodu, možným podvodům, závisti či škodám z pouhých nedopatření. Více informací na www.pravniochranamajetku.eu.

O AK Polverini Strnad:
Advokátní kancelář Polverini Strnad funguje na trhu téměř 20 let. Po celou dobu své existence usnadňuje svým klientům podnikání a nabízí komplexní business řešení včetně nadstandardních služeb – jako jsou například záruky na smlouvy, upozornění na závazné termíny nebo přípravy jednoduchých obchodních shrnutí právních dokumentů. Kancelář působí v Praze, Římě, Brně a Bratislavě. Jejími zakladateli jsou Pavel Strnad a Giampaolo Polverini. Více informací na www.ak-ps.eu.

- tisková zpráva -