I starší dům lze přestavět na nízkoenergetický

Nízkoenergetické stavění je dneska in. Věnuje se mu nejen stále větší počet stavebních firem, ale také stále více architektů. Patří mezi ně i ing. arch. Pavel Kopecký, který založil ateliér Formace. Jeho cílem je navrhovat nízkoenergetické stavby s důrazem na trvale udržitelný rozvoj.

Nízkoenergetických staveb postupně přibývá. Přibývá také architektů, kteří se věnují jejich navrhování?

Myslím si, že ano. Dříve nebyly nízkoenergetické stavby ve středu zájmu. To se mění, přibývá poučených stavebníků, kteří se chtějí slušně chovat k přírodě a jsou si vědomi rostoucích cen energií. Roste tedy i poptávka po architektech věnujících se návrhům nízkoenergetických projektů.

Na co ve své profesi kladete důraz?

Na všechny projekty se snažím aplikovat nízkoenergetické, úsporné principy. Domy mají majitelům nabízet maximální pohodlí a nezatěžovat je zbytečnými náklady.

Cena nízkoenergetického domu bývá ale obvykle vyšší než cena klasického domu.

Nemusí tak tomu být vždy. Nízkoenergetické stavitelství je ideální pro obecní úřady, knihovny, sportoviště nebo administrativní budovy, kde se úsporné systémy cenově vyplácejí vzhledem k velkému množství uživatelů.

Váš zájem o veřejné prostory vychází z faktu, že většinou nejsou architektonicky příliš hodnotné?

Některé ano, jiné ne. Když je veřejný prostor, třeba náměstí, navržen rozumně a funkčně, dochází k zajímavým sociálním jevům. Lidé se tam rádi zdržují, cení si toho místa, vezmou je prostě za své, je to „jejich“ náměstí. I k vandalským činům dochází méně často.

Už jste něco takového realizovali?

Zatím zůstalo jen u návrhů. Obce a města investují do jiných projektů. Na přestavbu náměstí nezbývají peníze. Přitom vzniká nový mechanismus, komunitní plánování, kdy se k řešení pozvou místní lidé. Moderovanou diskusí se zjistí, co by si přáli, co by je potěšilo, co nechtějí.

A co budovy, jako jsou úřady, knihovny, apod.?

Úřady, školy, knihovny a kulturní domy většinou spravují obce. Nízkoenergeticky navržená občanská stavba může ušetřit podstatnou část jejich rozpočtu. Takový dům si poradí v létě s chladem a v zimě s teplem sám, bez strojů drahých na pořízení i provoz. Klimatizace není v těchto domech převážně nutná, dochází tam k samoventilaci. Využívá se komínový efekt pro stoupání teplého vzduchu, čerstvý vzduch se přivádí přes filtry, aby nevnikal prach a pyl.

Jedná se o syntézu zateplení domů, nových materiálů, nových technologií, spíš stavebního než strojového charakteru. Když se jedná o novostavbu, východiskem je tvarová jednoduchost (rozsochatý dům má daleko vyšší nároky na řešení detailů), dále nastavení domu ke světovým stranám, zkrátka využití kladů stavebního místa a potlačení jeho záporů.

Dá se třeba i starý dům předělat na nízkoenergetický?

Připravujeme modelový projekt. Chci ukázat, že je možné upravit 300 let starý dům za použití moderních technologií a přitom neporušit jeho výraz. Chceme tam předvést všechny současné technologie a ukázat výhody i nevýhody různých systémů. Dům očistíme od všech pozdějších nánosů, pak jej komplexně zateplíme, osadíme nová okna, na střechu umístíme fotovoltaickou elektrárnu, která obstará osvětlení a provoz přístrojů.

Solární panely budou připravovat teplou užitkovou vodu a přihřívat vodu do topení. Dům ukázkově vybavíme dostupnými technologiemi sloužícími k úsporám energií a čistotě okolí. Jmenovat mohu například ještě tepelné čerpadlo, čističku odpadních vod či využívání dešťové vody k zalévání zahrady a jako užitkové vody.